Při dnešní hustotě silničního provozu je dobrá viditelnost klíčová.
Nestačí však být viděn – je třeba také vidět. Mezi části vozidla, které výrazně ovlivňují to, jak je viděn, patří zejména přední kapotáž, palivová nádrž a větrný štít. Mezi faktory, které mají vliv na to, jak ze své pozice vidí jezdec, patří zejména tvar přilby, řidičské návyky a styl sezení, výška řidiče a jeho schopnosti.
Velmi nebezpečná jsou slepá místa – tedy místa, kam není možné vidět při pohledu vpřed ani za využití zrcátek. Rozhodně je proto dobré nespoléhat jen na zrcátka, ale při odbočování či napojování se do pruhu se pootočením hlavy zpět přesvědčit, zdali je opravdu cesta volná. Ačkoliv se do vozidel stále častěji instalují systémy, které dokáží detekovat, jestli se v mrtvém úhlu nenachází vozidlo a řidiče na tuto skutečnost případně upozornit, u motocyklů nic takého nenajdeme.
U motocyklů však máme těchto slepých míst mnoho- vznikají také v bodě, kam nám brání podívat se tvar helmy. Čelní slepá místa jsou ovlivněna zejména vzdáleností řidiče a kapotáže, úhlem čelního skla, barva čelního skla (či plexi u helmy) či výška řidiče v poměru k větrnému štítku.
Společnosti se dnes snaží těmto problémům vyvarovat a podrobují proto nová vozidla a motocykly rozsáhlým testům. Vozidla jsou umístěna do potemnělé laboratoře a okolo se rozmístí figuríny – následně je měřeno, jestli by byl řidič schopen zachytit alespoň stín či nikoliv.
Rozhodně se nevyplácí tuto problematiku podceňovat a je dobré na ni myslet již při nákupu přilby – je vhodnější pořídit si nějakou se širším plexi, díky čemuž se Vaše zorné pole rozšíří. Nikdy také nesundávejte zpětná zrcátka a vyvarujte se toho, abyste si výhled zhoršili kvůli špatně zvolenému designu čelního štítku.
Trvalý odkaz