Velikost helmy na motorku: jak změřit obvod a tvar hlavy

Špatně padnoucí přilba nechrání tak, jak má. Volná se při pádu pohne, těsná začne po pár desítkách kilometrů tlačit do čela nebo spánků. Velikost helmy se přitom dá odhadnout doma, ještě než vyrazíte do prodejny. Stačí krejčovský metr a pár minut.

Typy helem ani značky homologace uvnitř skořepiny tady neřešíme, jde čistě o to najít svou velikost a poznat, že přilba na hlavě sedí.

Kde přesně měřit obvod hlavy

Obvod hlavy je základní číslo, se kterým budete pracovat. Měří se v nejširším místě hlavy. Metr veďte asi centimetr nad obočím, nad ušima a vzadu přes nejvýraznější vypouklinu týlu. Držte ho vodorovně, ne šikmo. Nakloněný metr přidá pár milimetrů a ty už vás můžou posunout o celou velikost vedle.

Nejlíp poslouží krejčovský metr, tedy ten měkký švadlenský. Když ho doma nemáte, obtočte kolem hlavy provázek nebo nabíječku a délku pak přiložte k pravítku. Změřte se raději dvakrát nebo třikrát a zapište největší naměřenou hodnotu v centimetrech. S ní jdete do tabulky výrobce.

Drobnost, na kterou lidé zapomínají: měřte s hlavou tak, jak ji nosíte na motorce. Sundejte čepici, brýle si můžete nechat, dlouhé vlasy stáhněte podobně jako pod helmu. Rozdíl mezi rozpuštěnými a stáhnutými vlasy nebývá velký, ale u těsné velikosti rozhoduje i málo.

Tabulky velikostí se mezi značkami liší

Velikosti helem se běžně značí písmeny od XS po XXL. Každé písmeno odpovídá určitému rozpětí obvodu v centimetrech. Naměřených třeba 58 centimetrů vás nasměruje k velikosti, kterou výrobce pro tohle rozpětí uvádí.

Háček je v tom, že tabulky nejsou jednotné. Velikost M u jedné značky nemusí odpovídat velikosti M u jiné. Někdo staví přilby spíš na užší hlavy, jiný na širší. Proto se nedá spolehnout na to, že „mám vždycky L”. Vždycky si najděte tabulku konkrétního výrobce a modelu a porovnejte ji s vlastním naměřeným obvodem.

Když padnete přesně na hranici dvou velikostí, samotné číslo nerozhodne. Tady vstupuje do hry tvar hlavy a hlavně zkouška posazení, ke které se dostaneme dál. Obvod vás dostane ke dvěma kandidátům, mezi kterými pak vybíráte rukama a citem.

Tvar hlavy rozhoduje víc, než čekáte

Dvě hlavy se stejným obvodem můžou mít úplně jiný tvar. Jedna je při pohledu shora protáhlá dopředu a dozadu, druhá skoro kulatá. A vnitřek helmy taky nějaký tvar má.

Výrobci většinou pracují se třemi profily. Protáhlý, kterému se říká dlouhý oval, střední oval jako nejběžnější kompromis a kulatější profil. Většina modelů na trhu míří na střední oval, protože sedne nejvíc lidem. Pokud máte hlavu výrazně protáhlou nebo naopak kulatou, běžná helma vám nemusí sednout, i když obvod souhlasí.

Poznat se to dá jednoduše. Postavte se před zrcadlo a vyfoťte se seshora, nebo ať vám někdo řekne, jestli je hlava při pohledu shora kulatá, nebo spíš protáhlá. Pomůže i pohled po sundání helmy: když vám zůstanou červené otisky jen na čele a týlu, tlačí přilba právě tam a tvar nesedí, i když obvod souhlasí. Ještě spolehlivější je zkušenost z prodejny. Když správně velká helma tlačí do čela a týlu a po stranách je volná, máte protáhlejší hlavu než skořepina. Když se naopak viklá dopředu a dozadu a svírá spánky, je vnitřek protáhlejší než vaše hlava.

Když jste mezi dvěma velikostmi

Poměrně častá situace: obvod hlavy vychází přesně mezi dvě velikosti a obě na hlavě vypadají použitelně. Menší svírá až moc, větší je o kousek volná. Vybírat se přitom nemusí jen mezi těmi dvěma velikostmi.

Řada kvalitnějších helem má vyměnitelné tvářenky a někdy i temenní vycpávku. Tvářenky se dodávají v různých tloušťkách. Když je větší skořepina po stranách trochu volná, tenčí nebo naopak silnější sada vycpávek dokáže posez doladit. V prodejně se na tuhle možnost vyplatí zeptat, protože ne každý model to umožňuje.

Obecné pravidlo pro tuhle situaci zní: temeno a čelo se ladí hůř než tváře. Pokud vás větší velikost tlačí do čela, doladit ji dolů nepůjde. Když je jen mírně volná na tvářích, silnější tvářenky to spraví. Proto při rovnosti obvykle vyhrává ta velikost, která dobře sedí na temeni a čele.

Jak vyzkoušet helmu v prodejně

Domácí měření vám dá dobrý odhad. Rozhodne ale až nasazení. Přilbu si vezměte přes hlavu s roztaženými poutky u brady a zatlačte ji úplně dolů, aby dosedla čelem i temenem.

Správně padnoucí helma svírá rovnoměrně po celém obvodu. Tvářenky, tedy vycpávky u tváří, mají tváře trochu tlačit. Pocit „plných tváří” u nové přilby je v pořádku, pěna časem o kousek sedne. Na čele nesmí být mezera, kam byste prostrčili prsty, ale ani bodový tlak na jednom místě. Bodový tlak po chvíli přejde v bolest hlavy a ta vás na dlouhé jízdě dokáže pěkně otrávit.

Vyzkoušejte tři pohyby. Zkuste helmou na hlavě pohnout do stran a nahoru dolů. Kůže na čele a spáncích se má hýbat spolu s přilbou, ne klouzat pod ní. Pak si ji zapněte a zkuste ji palci zezadu přetáhnout dopředu přes hlavu. Dobře padnoucí a zapnutá helma nesmí jít stáhnout. A nechte si ji nasazenou aspoň deset až patnáct minut. Tlakové body se často ozvou až po chvíli, ne hned.

Novou helmu berte spíš těsnější než volnější. Vnitřní pěna se používáním trochu přizpůsobí tvaru hlavy a přilba, která byla první den akorát, po pár stovkách kilometrů zvolní. Volná od začátku už jen povolí a to nechcete.

Volná přilba se navíc chová nepříjemně za jízdy. Ve vyšší rychlosti se opírá o proud vzduchu, nadzvedává se a snaží se otočit. K tomu přidá víc hluku, protože kolem uší proudí vzduch mezerami, které by u správné velikosti nebyly. Když si při zkoušce vyberete o číslo větší jen proto, že je „pohodlnější”, tyhle vlastnosti poznáte až na silnici.

Na co si dát pozor

Použité helmy z inzerátu jsou loterie. Neznáte historii a hlavně nevíte, jestli už neměla pád. Vnitřní pěna se navíc léty a nošením mačká, takže velikost, která seděla původnímu majiteli, vám sedět nemusí. U ochranné výbavy se vyplatí kupovat novou přilbu, kterou si nazkoušíte.

Brýle a dioptrická korekce patří do zkoušky taky. Pokud na motorce jezdíte v brýlích, nasaďte si je při zkoušení helmy. U některých modelů musíte kvůli obroučkám sáhnout po jiné velikosti nebo tvaru.

Kdo jezdí celoročně, ať počítá i s kuklou pod helmu. Tenká kukla na zimu zabere pár milimetrů a u těsné velikosti to poznáte. Pokud víte, že ji budete nosit, vezměte si ji na zkoušku s sebou a přilbu zkoušejte rovnou s ní.

Cenu berte jako orientační vodítko, ne jako záruku správné velikosti. Jednoduché integrální helmy začínají u nižších stovek do zhruba dvou tisíc korun, kvalitnější modely se pohybují výš. Tohle rozpětí je jen orientační a v čase se mění, aktuální ceny si ověřte přímo v prodejně. Dražší přilba vám sama o sobě nezaručí lepší posez, když má špatný tvar pro vaši hlavu.

Pokud vybíráte přes internet a nemůžete si helmu nazkoušet, projděte si tabulku výrobce zvlášť pečlivě a hlídejte podmínky vrácení. Zásilku, kterou nejde vrátit kvůli špatné velikosti, se u přilby nevyplatí riskovat.

Obvod hlavy si čas od času přeměřte. U dospělého se sice zásadně nemění, ale výraznější změna váhy nebo jiný sestřih se do posezu promítnou. A pěna ve staré helmě se během let promáčkne, takže i dobře padnoucí přilba po několika sezonách zvolní. Pokud vám ta stávající začíná být volná a viklá se, změřte se znovu, než sáhnete po stejné velikosti automaticky.

Shrnutí

Začněte krejčovským metrem a poctivě si změřte obvod hlavy v nejširším místě. Naměřenou hodnotu porovnejte s tabulkou konkrétního výrobce, ne s pocitem, jakou velikost obvykle nosíte. K tomu přidejte tvar hlavy, protože protáhlá nebo kulatá hlava potřebuje odpovídající skořepinu.

Poslední slovo má ale vždy zkouška na hlavě. Rovnoměrný tlak bez bolestivých bodů, kůže, která se hýbe s helmou, a přilba, která nejde stáhnout dopředu, jsou znaky správné velikosti. Když si nejste jistí, nechte si poradit v prodejně a nechte si helmu nasazenou déle než jen na pár vteřin u zrcadla.