Bunda na motorku: kožená vs. textilní a jak správně vybrat
Bunda na motorku je po helmě druhá věc, na kterou by měl začátečník myslet dřív než na kufry nebo tuning. Chrání ramena, lokty a záda, tedy místa, která při pádu dopadají na asfalt jako první. Přesto se často vybírá podle střihu a barvy a ochrana jde stranou.
Kůže, nebo textil: každá umí něco jiného
Kožená bunda drží pověst nejodolnějšího materiálu proti oděru. Když tělo klouže po vozovce, dobrá hovězí kůže vydrží delší smyk, než se prodře. Proto ji volí jezdci na okruh a lidé, kteří jezdí sportovně. Kůže ale sama o sobě neřeší déšť ani zimu. Namokne, těžkne a schne pomalu. V horku bez perforace zase pořádně nedýchá.
Textilní bunda je všestrannější na běžné ježdění. Moderní tkaniny na bázi polyesteru nebo nylonu snesou slušný oděr, i když u srovnatelné třídy obvykle o kousek méně než kvalitní kůže. Za to nabídnou víc kapes, snadnější údržbu a možnost přidat nebo odepnout vnitřní vrstvy. Většina cestovních a enduro bund je právě textilní, protože se s nimi lépe jezdí v proměnlivém počasí.
Rozhodovat se dá zjednodušit takto. Kdo řeší hlavně sportovní jízdu a odolnost, sáhne po kůži. Kdo jezdí do práce, na výlety a za každého počasí, bude spokojenější s textilem. Existují i kombinované bundy, kde je kůže na exponovaných místech a textil tam, kde má být průdušnost. Nejsou univerzální zázrak, ale pro někoho je to rozumný kompromis.
Liší se i údržba a životnost. Kůži je potřeba občas ošetřit, aby nevysychala a nepraskala, zvlhko jí nesvědčí. Textil se většinou vypere podle štítku a je hotovo, ale prošití a zipy se časem obnosí a právě u nich bunda nejdřív začne pouštět vodu. Ani jeden materiál není bezúdržbový, jen každý chce něco jiného.
Cena hraje roli, ale ne tak, jak by čekal začátečník. Levná kožená bunda z neznámé kůže nemusí chránit líp než dobře udělaný textil. Orientačně se použitelné bundy začínají v nižších tisících korun a u prošívaných cestovních modelů se dostanou i výš. Ber to jen jako hrubé vodítko, ceny se mění každou sezónu a vyplatí se je ověřit přímo v obchodě.
Membrána řeší vodu a vítr, ne oděr
Membrána je tenká vrstva uvnitř bundy, která má za úkol nepustit dovnitř vodu a vítr, ale ven propustit pot. Díky ní zůstane jezdec v dešti suchý a ve větru mu netáhne na hrudník. S ochranou proti pádu ale nemá membrána nic společného. To je práce vnějšího materiálu a chráničů.
Membrány se dělí hlavně podle toho, kde jsou umístěné. Někdy je vevnitř napevno, jindy jako vyndavací vložka, kterou v horku vytáhnete ven. Vyndavací vložka je pohodlnější na léto, ale v prudkém dešti bez ní promoknete. Napevno všitá membrána je pohotovější, zato se v ní snadněji zapaříte.
Tohle téma má vlastní detailní rozbor, protože kolem membrán je hodně marketingu a matoucích pojmů. Tady stačí zapamatovat si jedno. Membrána udrží sucho, ale nenahradí chrániče a sama o sobě neříká nic o tom, jak bunda obstojí při smyku.
Chrániče jsou to, co bundu dělá bundou
Bez chráničů je i drahá kožená bunda hlavně módní kousek. Pořádná motorkářská bunda má tvrzené chrániče na ramenech a loktech a připravené místo na záda. Poznáte je podle certifikace, která bývá vyšitá na štítku uvnitř. V Evropě se ochrana kloubů řídí normou pro chrániče a rozlišuje dvě úrovně výkonu. Vyšší úroveň tlumí náraz víc, ale bývá objemnější. Konkrétní označení a limity si ověřte u prodejce nebo výrobce, protože normy se čas od času aktualizují.
Zádový chránič je kapitola sama pro sebe. Hodně bund se prodává jen s pěnovou výplní, která vyplňuje kapsu, ale reálně málo tlumí. Skutečný certifikovaný zádový chránič se často dokupuje zvlášť. Když bunda zádovku nemá, zjistěte, jestli do ní pasuje a jaký rozměr sehnat. U pádů na záda jde právě o tuhle část.
Některé bundy nabízejí i kapsu na hrudní chránič. Ten kryje hrudník a bývá dobrým doplňkem hlavně pro delší trasy po silnici. Není povinnost, ale kdo hodně najezdí, může o něm uvažovat. Stejně jako u zádovky platí, že samotná pěnová výplň není totéž co certifikovaný chránič.
Důležité je i to, jak chrániče v bundě sedí, když sedíte na motorce. Loketní chránič, který se v jízdní poloze sveze na předloktí, při pádu nekryje loket. Proto se bunda zkouší v mírném předklonu s rukama dopředu, ne jen postojem před zrcadlem. Dobrý chránič drží tam, kde má.
Sezóna rozhodne skoro o všem
Bunda, která je skvělá v červenci, může být v listopadu k ničemu. Proto má smysl nejdřív si ujasnit, kdy budete jezdit nejvíc.
Na léto a horké dny nejvíc rozhoduje proudění vzduchu. Perforovaná kůže nebo textilní bunda se síťovými panely pustí vzduch k tělu a jezdec se tolik neusmaží. Nevýhoda je jasná. Čím víc otvorů, tím hůř bunda drží teplo a chrání před deštěm. Čistě letní síťovaná bunda se do chladného rána nehodí.
Na přechodné počasí, tedy jaro a podzim, se hodí bunda s vyndavací teplou vložkou a s membránou. Ráno je zima, přes den se otepluje, večer prší. Taková bunda se přizpůsobí, aniž byste vezli druhou.
Na zimu a dlouhé cesty v chladu je potřeba víc vrstev, dobré utěsnění krku a rukávů a pořádná termovložka. Za jízdy tělo ochlazuje proudící vzduch mnohem víc než při stání, takže co je příjemné před domem, může být na okresce po pár kilometrech nepříjemně studené. Někteří jezdci volí raději samostatnou zimní bundu než univerzál na celý rok. Univerzální kus totiž bývá kompromis, který v extrémech neexceluje ani v jednom.
Roli hraje i to, jak dlouhé úseky jezdíte. Na krátké popojíždění po městě odpustíte bundě leccos. Na celodenní cesty po dálnici začnou vadit maličkosti, které v obchodě nevytušíte: tlačící límec, hlučný panel na rameni nebo zip, který se za jízdy sám rozjíždí. Když plánujete delší trasy, věnujte zkoušení víc času.
Jestli teprve začínáte a chcete jednu bundu na většinu sezóny, textilní model s vyndavací vložkou a membránou bývá nejrozumnější první volba. Není to nejlepší letní ani nejlepší zimní bunda, zato zvládne velkou část roku bez převlékání.
Velikost a střih: zkoušejte v jízdní poloze
Motorkářská bunda se nekupuje jako běžná bunda do města. Střih počítá s předkloněnou polohou, delšími zády a rukávy ohnutými dopředu. Když si bundu vyzkoušíte jen ve stoje, budete překvapení, jak jinak sedne na motorce.
Při zkoušení hlídejte pár věcí. Rukávy nesmí v předklonu vylézt nad zápěstí a odhalit ruku. Záda musí zůstat krytá i v sedu, aby nevznikla mezera nad kalhotami. Chrániče mají sedět na kloubu, ne vedle něj. A bunda nesmí být tak volná, aby se chránič při pádu svezl pryč.
Velikost řešte i s ohledem na vrstvení. Pokud plánujete pod bundu mikinu nebo termovrstvu, počítejte s tím při zkoušení. Zároveň platí, že příliš velká bunda chrání hůř, protože se v ní chrániče pohybují. Ideál je těsnější, ale ne škrtící.
Ženský střih není marketingový výmysl. Dámské bundy mají jinak posazená ramena i chrániče a lépe sednou na užší postavu. Když univerzální pánský model tlačí nebo naopak plandá, stojí za to zkusit dámskou variantu.
Všímejte si i propojení bundy a kalhot. Většina pořádných souprav má vzadu zip, kterým se bunda spojí s kalhotami, aby při pádu nevyjela nahoru a nenechala odhalená záda. Když jezdíte v textilní soupravě od stejné značky, tohle propojení obvykle sedí. U kombinace různých kusů se předem přesvědčte, že do sebe zipy pasují.
Na co si dát pozor
Nejčastější chyba je koupit bundu podle vzhledu a chrániče brát jako detail. Přitom právě chrániče a jejich certifikace dělají hlavní rozdíl mezi ochranou a pocitem ochrany. Vždy zkontrolujte štítek uvnitř a zeptejte se, co přesně bunda obsahuje a co se dokupuje.
Pozor i na takzvané fashion bundy, které vypadají jako motorkářské, ale nemají tvrzené chrániče ani certifikovaný materiál. Kožená bunda z běžného obchodu s oblečením není moto výbava.
Reflexní prvky a viditelnost se často podceňují. Celočerná bunda vypadá dobře, ale za šera splyne s vozovkou. Aspoň malé reflexní plochy nebo světlejší panely zvyšují šanci, že si vás řidiči všimnou.
A nakonec drobnost, která rozhoduje o tom, jestli bundu budete opravdu nosit. Když je nepohodlná, horká nebo těžko se zapíná, časem ji necháte doma a pojedete v čemkoliv. Nejlepší bunda je ta, kterou si vezmete pokaždé.
Shrnutí
Kůže se hodí hlavně na sportovní a rychlou jízdu, textil na běžné ježdění za různého počasí. Membrána řeší déšť a vítr, ne pád. Ochranu zajišťují chrániče, takže si vždy ověřte jejich certifikaci a jestli je v ceně i zádovka. Bundu vybírejte podle sezóny, ve které nejvíc jezdíte, a zkoušejte ji v jízdní poloze, ne jen ve stoje. Když si nejste jistí konkrétními normami nebo tím, co bunda splňuje, nechte si to potvrdit přímo u prodejce.