Zelenou barvu a nápis Ninja na boku pozná i člověk, který se o motorky nezajímá. Kawasaki si tu pozici vybudovalo dvěma stroji: čtyřválcem Z1 ze sedmdesátých let a modelem GPZ900R, který v roce 1984 dal jméno celé řadě Ninja. Poradíme, jak se v aktuální nabídce vyznat, čím se od sebe liší řady Ninja, Z a Versys a kde má značka slabiny. Protože je má, i když se o nich mluví míň než o její sportovní pověsti.
Motorky jsou u Kawasaki až vedlejší obor
Kawasaki Heavy Industries vyrostlo z loděnice a motorky nikdy nebyly jeho hlavní náplní. Firma staví lodě, vagony pro japonské rychlovlaky, letecké díly, plynové turbíny i průmyslové roboty. Motocykly jsou v tomhle celku menšinová položka.
K motorkám se firma dostala oklikou. Na začátku šedesátých let se spojila s tradiční japonskou značkou Meguro, v roce 1962 nesly stroje značku Kawasaki-Meguro a v říjnu 1964 převzalo Kawasaki celou firmu. Z modelů Meguro pak vyrostla první vlastní řada Kawasaki označená písmenem W. To jméno v nabídce žije dodnes.
Motocyklová a motorová divize se 1. října 2021 osamostatnila do vlastní společnosti. Pro majitele to zatím neznamenalo znatelnou změnu, prodejní ani servisní síť se nepřeskupila.
Praktický dopad zázemí velké průmyslové skupiny je vidět na jednom konkrétním dílu. Kompresor přeplňovaného motoru pro model Ninja H2 si Kawasaki navrhlo samo a využilo při tom zkušenosti své turbínové a letecké části. Málokterý výrobce motorek má tohle po ruce ve vlastní firmě.
Od H1 Mach III po přeplňovanou H2
Rok 1969 přinesl model H1 Mach III. Dvoutaktní tříválec o objemu necelých 500 kubických centimetrů měl kolem šedesáti koní a na tehdejší poměry zrychloval brutálně. Podvozek za motorem zaostával a stroj si vysloužil pověst rychlé a nevyzpytatelné motorky. Ta pověst značce zůstala dlouho.
Respekt značce přinesl rok 1972 a model Z1, tedy 900 Super Four. Řadový čtyřválec se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě byl odpovědí na Hondu CB750 a v řadě parametrů ji přebil. Z1 se prodával po desetitisících kusů a založil řadu Z, která běží dodnes.
Třetí zlom je z roku 1984. GPZ900R byl první stroj se jménem Ninja a první sériová motorka s kapalinou chlazeným šestnáctiventilovým řadovým čtyřválcem. Měl kolem 115 koní a v dobových testech patřil k nejrychlejším sériovým motorkám vůbec. Znají ho i lidé mimo motorkářské kruhy, protože se objevil v prvním díle filmu Top Gun.
Poslední bod na téhle ose je novější. V roce 2015 přišel Ninja H2 s litrovým čtyřválcem a kompresorem poháněným od klikové hřídele. Přeplňovaná sériová motorka je dodnes výjimka a Kawasaki na ní staví celou vrchní část nabídky.
Ninja není model, ale celá řada
Ninja označuje sportovní a sportovně cestovní stroje s kapotáží. O výkonu to neříká nic, jen o charakteru. Pod stejným jménem se prodává stopětadvacítka pro čerstvé držitele skupiny A1 i přeplňovaný stroj s dvěma sty koňmi.
Ninja 125 je vstupní model. Ninja 500 s dvouválcem o objemu 451 kubických centimetrů je dnes nejběžnější volbou pro skupinu A2 a nahradila dřívější Ninju 400. Ninja 650 posouvá stejnou logiku o třídu výš a snese i delší trasy.
Zvláštní kapitola je Ninja ZX-4RR. Čtyřsetka s řadovým čtyřválcem, který točí hodně vysoko, je na dnešním trhu rarita. Ostatní výrobci v téhle třídě dávno přešli na dvouválce, protože jsou levnější a mají tah v nižších otáčkách. ZX-4RR jde proti tomu. Je to stroj pro člověka, který chce zážitek z otáček, ne rozumný nákup.
ZX-6R a ZX-10R jsou plnokrevné supersporty. ZX-10R je zároveň základem závodních strojů pro superbikový šampionát a v běžném provozu je z něj nekompromisní motorka s posedem, který na dvouhodinové cestě potrápí zápěstí i krk.
Ninja 1100SX stojí jinde. Je to sportovní cestovní stroj s vyššími řídítky, možností kufrů a čtyřválcem, tedy motorka na kilometry. Nad ní je Ninja H2 SX s přeplňovaným motorem o objemu 998 kubických centimetrů a výkonem 147 kW, tedy 200 koní. Verze SE k tomu přidává poloaktivní podvozek a adaptivní tempomat.
Řada Z: nahé motorky s hranatým designem
Řada Z pokrývá nahé motorky, tedy stroje bez kapotáže nebo jen s malým krytem před řídítky. Rozdělení kopíruje Ninju: Z125, Z500, Z650, Z900 a nejsilnější Z1100.
Design je u téhle řady rozpoznávací znak. Ostré hrany, dopředu nakloněný postoj a úzká maska se světlem posazeným nízko. Někomu to sedne hned, jiný to nevezme nikdy. Vlažné reakce Kawasaki u řady Z nesbírá.
Vedle toho stojí retro verze Z900RS a Z650RS. Kulaté světlo, oblá nádrž a přímý odkaz na původní Z1 ze sedmdesátých let. Technicky jde o stejný základ jako u běžné Z, jen s jinak laděným motorem a klidnějším posedem. Pro člověka, kterému se líbí staré motorky, ale nechce řešit jejich údržbu, je to rozumná cesta.
Versys a cestovní část nabídky
Versys je odpověď značky na cestovní enduro. Versys 650 stojí na dvouválci sdíleném s Ninjou 650 a Z650, Versys 1100 na čtyřválci. Pod ně se vrátilo staré označení KLE 500, tedy lehčí stroj s větším důrazem na nezpevněný povrch.
Tady patří jedna poznámka, kterou prodejní materiály nezdůrazňují. Versys je silniční motorka s vyšším podvozkem a delším zdvihem pružení, ne terénní stroj. Kdo plánuje jezdit po kamení a rozbitých polních cestách, měl by se dívat po strojích s jinou konstrukcí kol a jinou geometrií.
Na dálnici a na okreskách je to naopak silná stránka. Posed vsedě, slušná ochrana před větrem a nádrž na rozumný dojezd. Versys 650 patří u nás mezi motorky, které se dobře prodávají i po letech, protože je s nimi málo práce a hodí se skoro na všechno.
Cruisery, retro a terénní stroje
Vulcan S je cruiser s dvouválcem o objemu 649 kubických centimetrů. Zajímavý je hlavně tím, že jde nastavit ergonomie. Sedlo, stupačky i řídítka se dají posunout podle výšky jezdce. Pro lidi s menší postavou je to jedna z mála motorek, kterou lze skutečně přizpůsobit, ne jen snížit sedlo o dva centimetry.
Eliminator 500 je novější a lehčí cruiser, který si bere dvouválec z Ninji 500. Míří na začínající jezdce, kterým vyhovuje nízké sedlo a klidný posed.
Retro linie stojí na modelech W800 a menším W230. K tomu Kawasaki obnovilo značku Meguro a prodává model Meguro S1. Odkaz na firmu, kterou převzalo v šedesátých letech, tak není jen historická poznámka v tiskové zprávě.
Terénní část nabídky tvoří motokrosová řada KX a enduro řada KLX. Tady se pohybujeme v jiném světě. Motorka se kupuje na trénink a závody, servisní intervaly se počítají v motohodinách a s běžným provozem na silnici to nemá společného skoro nic.
Elektro a hybrid zatím jako předehra
Kawasaki jako první z japonské čtyřky nabídlo elektrické motorky Ninja e-1 a Z e-1. Jsou to malé stroje odpovídající zhruba stopětadvacítce a dojezd je krátký, počítá se v desítkách kilometrů.
Zajímavější je hybridní dvojice Ninja 7 Hybrid a Z7 Hybrid, kde spolupracuje spalovací motor s elektromotorem. Na sériových motorkách je to zatím ojedinělá konstrukce.
Pro běžného kupce ani jedna větev ekonomicky nevychází. Cena je vysoká a použití se v praxi smrskne na město a okolí. Kdo hledá první motorku nebo stroj na výlety, sáhne zatím rozumněji po spalovacím modelu.
Jak číst označení modelů
Značení Kawasaki je srozumitelnější než u části konkurence, ale pár zkratek je potřeba znát.
Číslo v názvu zaokrouhluje třídu, ne přesný objem. Ninja 500 má 451 kubických centimetrů, Ninja 1100SX necelých 1100. V provozu je ten rozdíl nepodstatný, při srovnávání v inzerátech mate.
ZX označuje plnokrevné supersporty, tedy ZX-6R nebo ZX-10R. Přípona RR znamená ostřejší verzi, obvykle s lepším podvozkem a bohatší elektronikou.
RS u modelů Z900RS a Z650RS znamená retro provedení. SX patří sportovně cestovním strojům, tedy motorkám s vyšší ochranou před větrem a možností kufrů.
SE bývá lépe vybavená verze. Co přesně obsahuje, se ale liší model od modelu. U H2 SX SE jde o poloaktivní podvozek a asistenční systémy, jinde může jít hlavně o barvu a doplňky. Ověřte si to v ceníku konkrétního modelového roku.
Zkratku H2 si značka rezervovala pro přeplňované stroje. Když ji uvidíte v inzerátu u nepřeplňované motorky, něco nehraje.
Které Kawasaki se vejde do A2
Nejběžnější volbou je dvojice Ninja 500 a Z500 s dvouválcem o objemu 451 kubických centimetrů. Sdílejí motor i podvozek, liší se kapotáží a posedem. Ten rozdíl poznáte po hodině v sedle víc než cokoli z katalogu.
Vulcan S a Eliminator 500 jsou varianty pro toho, komu vyhovuje nižší sedlo. Šestistovková třída, tedy Ninja 650, Z650 a Versys 650, se do A2 dostane jen ve výkonově omezené verzi.
Tady pozor na jednu věc. Omezení musí být doložené a zapsané v dokladech. Jinak vám při silniční kontrole nepomůže, že to prodejce tvrdil. Co přesně limit 35 kW znamená a jak se počítá poměr výkonu k hmotnosti, rozebíráme v článku o limitu 35 kW pro skupinu A2.
Z ojetin se do A2 hodí Ninja 400 a Z400, starší ER-6n a ER-6f nebo Versys 650. ER-6n se u nás prodávala roky ve velkých počtech a patří k nejdostupnějším cestám k použitelné střední motorce.
Servis, díly a provozní náklady
Servisní intervaly se liší podle modelu a najdete je v servisní knize. U běžných silničních strojů přichází malá prohlídka po jednotkách tisíc kilometrů, kontrola ventilových vůlí až po delším nájezdu.
Běžnou údržbu zvládnete u většiny modelů sami. Výměna oleje a filtru, mazání a napínání řetězu, výměna svíček nebo vzduchového filtru nevyžadují speciální nářadí. U sportovních modelů s plnou kapotáží ale počítejte s tím, že se před každou prací nejdřív sundávají plasty. Přidá to čas a u starších strojů i riziko, že něco upadne.
Řetězová sada, tedy řetěz a obě rozety, je u většiny modelů největší pravidelná položka. Jak dlouho vydrží, závisí hlavně na mazání a na tom, jak jezdíte.
Náhradní díly na běžné modely jsou dostupné bez potíží. U starších specialit, hlavně u dvoutaktů, se situace zhoršuje. Přeplňované modely H2 stojí zvlášť. Tam servis nepatří do malé dílny a náklady jsou na jiné úrovni než u zbytku nabídky.
V čem má Kawasaki navrch
Sportovní ladění je u téhle značky skutečné, ne jen slovo z letáku. Podvozky bývají tužší a přesnější než u přímé konkurence ve stejné cenové hladině a na okresce je to znát.
Závodní výsledky to podpírají. V mistrovství světa superbiků získal Jonathan Rea na stroji Ninja ZX-10R šest titulů za sebou mezi lety 2015 a 2020. Do sériových strojů se takové zkušenosti propisují pomalu, ale propisují.
Cenově se Kawasaki drží spíš níž než Honda a řada modelů má za stejné peníze bohatší výbavu. U pětistovek a šestistovek to bývá rozdíl, který rozhodne. Jak si značka stojí proti evropské a americké konkurenci, rozebíráme v přehledu Značky motorek: přehled výrobců a čím se od sebe liší.
Nabídka je přehledná. Tři hlavní řady a jasná logika čísel znamenají, že se v ceníku vyznáte za pár minut. U některých konkurentů je to práce na půl hodiny.
Kde má značka rezervy
Servisní síť je u nás řidší než u Hondy nebo Yamahy. Pokud bydlíte mimo větší město, ověřte si vzdálenost k nejbližšímu autorizovanému servisu dřív, než motorku koupíte. V sezóně to rozhoduje o tom, jak dlouho budete čekat na termín.
Sportovní ladění má odvrácenou stranu. Tvrdší podvozek na rozbité okresce unavuje a posed sportovních modelů nesedne každému. Kdo jezdí hlavně do práce a na nedělní výlety, může být po roce zklamaný.
U nižších tříd bývá elektronika skromnější. Za jízdní režimy, trakční kontrolu nebo obousměrné rychlořazení se často připlácí, případně je u daného modelu nedostanete vůbec.
Na trhu s ojetinami bývá poptávka po Hondě o něco silnější, takže se srovnatelně stará Kawasaki prodává o kus déle. Než motorku koupíte, projeďte si inzeráty a podívejte se, jak dlouho tam podobné kusy visí. O budoucím prodeji vám to řekne víc než ceníková cena nové motorky.
Na co si dát pozor u ojeté Kawasaki
Sportovní stroje se jezdí sportovně. U modelů řady ZX se dívejte po stopách po pádu na koncích řídítek, na krytech motoru, na páčkách a na rámu pod plasty. Plasty se dají vyměnit levněji než rám.
Zkontrolujte řetězovou sadu a obraz opotřebení pneumatik. Sjeté kraje při zachovalém středu prozradí stroj jezděný ostře. Nemusí to být problém, ale změní to, na co se při prohlídce zaměříte a jak dlouho zkušební jízda potrvá.
U starších dvoutaktů a klasik z osmdesátých let počítejte s tím, že shánění dílů je koníček sám o sobě. Jako první motorka to nedává smysl, i když cena v inzerátu vypadá lákavě.
U dovozů z jihu Evropy ověřte původ a stav elektroinstalace. U strojů z přímoří se dívejte po korozi na šroubení a na hliníkových dílech.
A ještě jedna praktická věc. Sedněte si na konkrétní kus dřív, než ho koupíte. Rozdíl mezi Ninjou 650 a Z650 vypadá v katalogu jako otázka kapotáže, v sedle jde o dost jiné zatížení zápěstí a zad.
Shrnutí
Kawasaki je nejsportovněji laděná značka japonské čtyřky. Ninja znamená kapotovaný sportovní stroj, Z nahou motorku a Versys cestovní kompromis na silničním základu. Nad tím stojí přeplňované modely H2, pod tím vstupní stopětadvacítky a elektrická dvojice e-1.
Silnou stránkou je podvozek a poměr výbavy k ceně. Slabinou řidší servisní síť, tvrdší ladění, skromnější elektronika v nižších třídách a o něco pomalejší prodej ojetiny.
Než se rozhodnete pro konkrétní model, projeďte si dva stroje ze stejné třídy s odlišným posedem. O rozdílu mezi sportovní a nahou verzí vám katalog neřekne nic užitečného, zato první hodina v sedle ano.