Neděle odpoledne, plná tribuna, přes dvacet motorek na startovním roštu. V zatáčkách se jezdci naklánějí tak, že se kolenem i loktem otírají o asfalt, a přitom jedou rychlostí, při které by běžný motorkář na silnici skončil v příkopu. Přesně tenhle záběr si většina lidí pod pojmem MotoGP představí.

Pojem má ale širší význam. MotoGP je název nejvyšší třídy mistrovství světa silničních motocyklů. Stejné jméno nese i celý seriál, který zahrnuje ještě dvě nižší třídy, Moto2 a Moto3.

Tři třídy jezdí na stejných tratích ve stejný víkend, každá ale na jiném stroji, s jinými pravidly a často i s jinak starými jezdci. Kdo řekne, že jede na MotoGP, obvykle myslí celý závodní víkend. Ve skutečnosti uvidí tři samostatné závody, nejdřív mladíky v Moto3, pak zkušenější jezdce v Moto2 a jako poslední hlavní show s prototypy nejvyšší třídy.

Odkud se vzalo jméno MotoGP

Mistrovství světa silničních motocyklů, v originále Grand Prix motorcycle racing, řídí Mezinárodní motocyklová federace FIM a jezdí se od roku 1949. Patří tak mezi nejstarší motoristické šampionáty na světě.

Jméno MotoGP se pro nejvyšší třídu vžilo v roce 2002. Federace tehdy nahradila dosavadní dvoutaktní motorky třídy 500 kubíků čtyřtaktními prototypy. Objem motoru se v pravidlech ještě několikrát změnil, z počátečních 990 kubíků přes 800 až k dnešní tisícovce. Název MotoGP zůstal a postupně se přenesl i na celý seriál. Dnes tak označuje jak samotnou nejvyšší třídu, tak celou soutěž dohromady s Moto2 a Moto3.

Podobnou proměnou prošly i nižší třídy. Dřívější dvěstěpadesátku nahradila v roce 2010 třída Moto2 se čtyřtaktními motory. O dva roky později přibyla Moto3 místo staré stodvacetipětky. Od té doby má seriál podobu, kterou diváci znají dnes, tři čtyřtaktní třídy nad sebou, každá s jiným objemem motoru a jinou úrovní zkušeností jezdců.

Tři třídy, tři různé motorky

Tři třídy se liší objemem motoru, hmotností strojů i tím, jaké jezdce v nich obvykle potkáte. Projdeme si je postupně.

Moto3: vstupní brána pro nejmladší

Moto3 je nejnižší třída seriálu a zpravidla i ta nejmladší podle věku jezdců. Jezdí se v ní na jednoválcových čtyřtaktních motorkách o objemu 250 kubických centimetrů. Malý motor drží výkon všech strojů blízko u sebe. O výsledku tak nerozhoduje síla motoru, ale to, kdo lépe zabrzdí do zatáčky a kdo přesněji načasuje předjetí v posledním kole.

Do Moto3 přicházejí nejmladší jezdci seriálu, obvykle v pozdním dospívání. Nízký výkon a vyrovnanost strojů dělá z Moto3 jednu z nejnapínavějších podívaných celého víkendu. Jezdci se často drží ve velké skupině až do posledního kola, kde se o pořadí rozhoduje na posledních pár metrech cílové rovinky.

Pro mladé jezdce je Moto3 zároveň logickým prvním krokem v seriálu, než se posunou na silnější stroje vyšších tříd.

Moto2: střední třída na jednotném motoru

Moto2 stojí mezi Moto3 a MotoGP jak objemem motoru, tak zkušeností jezdců. Motorky mají tříválcový motor o objemu 765 kubických centimetrů, který je pro všechny týmy stejný. Tomuto systému se říká jednotný motor a jeho smyslem je srovnat podmínky. Když mají všichni identický pohon, o výsledku rozhoduje hlavně podvozek, pneumatiky, nastavení stroje a jezdec sám.

Dodavatel jednotného motoru se v historii Moto2 už jednou změnil a v budoucnu se změnit může znovu, protože jde o smlouvu na několik let dopředu. Princip zůstává stejný bez ohledu na to, kdo motory zrovna dodává.

V Moto2 se potkávají mladší jezdci, kteří postoupili z Moto3, i zkušenější jezdci, kteří čekají na místo v MotoGP nebo se do seriálu po čase vrátili. Stroje mají výrazně víc výkonu než Moto3, přesto jde pořád o přechodovou třídu, ne o vrchol seriálu.

MotoGP: královská třída

MotoGP je nejvyšší patro celého seriálu, proto se mu říká královská třída. Jezdí se na prototypech s motory do 1000 kubických centimetrů, které nevycházejí z žádné motorky prodávané v obchodě. Vyvíjí je přímo továrenské týmy motocyklových značek a nasazují do nich technologie, které se do sériové výroby dostanou třeba až za několik let, pokud vůbec.

Počet a konkrétní zastoupení značek v MotoGP se mezi sezónami mění podle toho, kdo se zrovna do šampionátu přihlásí. Stabilní zůstává princip: v MotoGP soutěží několik velkých výrobců najednou, obvykle každý se dvěma až čtyřmi motorkami rozdělenými mezi tovární a satelitní tým.

Výkon strojů se pohybuje v řádu přes 250 koní, hmotnost motorky je naopak těsně u limitu daného pravidly. Tahle kombinace dělá z MotoGP nejrychlejší třídu seriálu. Motorky zrychlí z klidu na 300 kilometrů v hodině za pár vteřin a v nejrychlejších zatáčkách jedou náklonem, který by na běžné silnici s běžnou pneumatikou skončil pádem.

Extrémní náklon v zatáčkách patří k tomu, co diváky na MotoGP baví nejvíc. Jezdci mají na kombinéze chrániče kolen a loktů, které se při jízdě otírají o trať, a jezdí na pneumatikách vyvinutých přímo pro závodní podmínky. Základní princip průjezdu zatáčkou, tedy práce s brzdou, plynem a náklonem, je přitom stejný jako u běžné jízdy na silnici, jen v úplně jiném měřítku. Kdo se chce podívat, jak se zatáčky projíždí v běžném provozu, najde základy v článku o technice průjezdu zatáčkou na motorce.

Jak funguje bodování

Bodovací systém MotoGP dlouhodobě vychází ze stejného principu. Body dostává prvních patnáct jezdců v cíli, čím lepší umístění, tím víc bodů, a rozestupy mezi příčkami se směrem dolů zmenšují. Vítěz hlavního nedělního závodu bere 25 bodů, druhý 20, třetí 16. Dál už rozdíly nejsou tak velké, bodují se i místa hluboko za první desítkou.

Od sezóny 2023 přibyl ke klasickému nedělnímu závodu ještě sobotní sprint na poloviční vzdálenost. Za sprint se přidělují samostatné body, nižší než za hlavní závod, a to jen prvním devíti jezdcům v cíli. Jezdec tak může za jeden víkend získat body dvakrát, jednou v sobotu za sprint a podruhé v neděli za hlavní závod.

Body ze sprintu i z hlavního závodu se sčítají do jednoho průběžného pořadí mistrovství světa. Přesné rozdělení bodů pro jednotlivá umístění stanovuje sportovní řád federace, který se čas od času upravuje. Při počítání konkrétního bodového odstupu v aktuální sezóně je nejjistější podívat se do platných pravidel na oficiálních stránkách šampionátu.

Kdo se stává mistrem světa

Mistrem světa se v každé třídě stává jezdec s nejvyšším součtem bodů po posledním závodě sezóny. Nerozhoduje jeden vydařený víkend, ale to, kdo dokáže bodovat pravidelně od jara do podzimu, tedy i ve chvílích, kdy motorka nebo forma zrovna nesedí.

Vedle jezdeckého šampionátu se počítá i pořadí týmů a pořadí výrobců. Do pořadí výrobců se u každého závodu započítává nejlepší umístění motorky dané značky, bez ohledu na to, který jezdec na ní seděl. Tenhle titul má pro továrny často stejnou váhu jako jezdecký šampionát, protože se promítá do marketingu a prodeje sériových motorek.

Tituly se udílí zvlášť pro Moto3, Moto2 i MotoGP. Jezdec, který v jedné sezóně ovládne nižší třídu, tak může hned příští rok bojovat o titul o patro výš. V historii seriálu se to stalo už mnohokrát a patří to k obvyklé cestě nahoru.

Jak vypadá závodní víkend

Podoba víkendu se v roce 2023 změnila zavedením sprintu a od té doby drží třídenní schéma.

V pátek se jezdí dvě jízdy. Dopolední nese označení FP1, odpolední se jmenuje prostě Practice. Právě časy z odpolední Practice rozhodují, kdo postupuje rovnou do druhé části kvalifikace a kdo si postup musí ještě v sobotu vybojovat.

V sobotu dopoledne je na programu krátký trénink označený FP2 a po něm kvalifikace rozdělená na dvě části, Q1 a Q2. Deset nejrychlejších jezdců z páteční odpolední Practice jde rovnou do Q2. Zbytek pole bojuje v Q1 o dvě volná místa, která se do Q2 ještě přidají. Výsledek Q2 určuje první tři startovní řady, zbytek roštu doplní pořadí z Q1. Sobotní odpoledne patří sprintu, kratšímu závodu na zhruba polovinu vzdálenosti nedělního programu.

V neděli dopoledne je krátký warm-up, poslední seřizovací jízda před hlavním závodem. Odpoledne pak jede hlavní závod na plnou vzdálenost, obvykle v řádu 100 až 130 kilometrů podle konkrétní tratě. Neděle rozhoduje o největším počtu bodů a bývá vrcholem celého víkendu.

Moto2 a Moto3 jedou ve stejném víkendu na podobnou vzdálenost jako MotoGP, kvůli nižším rychlostem to ale znamená víc kol na stejném okruhu. V neděli se obvykle jede od nejnižší třídy nahoru, tedy nejdřív Moto3, pak Moto2 a MotoGP jako poslední. Pevné pravidlo to ale není a u části grand prix pořadatel pořadí prohodí, takže hlavní závod nejvyšší třídy nemusí celý víkend uzavírat. Přesné pořadí a časy najdete v programu konkrétní grand prix na oficiálních stránkách šampionátu.

Počasí umí program pořádně zamíchat. Když začne pršet, jezdci musí odstavit motorku obutou na hladké sliky a přesednout na druhý stroj s dešťovými pneumatikami, protože přezouvání kol uprostřed jízdy na rozdíl od jiných motoristických sportů u motocyklů neexistuje. Řídí se to systémem vlajek. Žlutá znamená nebezpečí a zákaz předjíždění v daném úseku, červená ukončuje jízdu a posílá celé pole zpátky do boxů, modrá upozorňuje pomalejšího jezdce, že ho dojíždí někdo z čela pole. Komisaři u trati i v řídicí věži sledují okruh kamerami a vlajky nasazují podle toho, co se na trati zrovna děje.

Motorky a technika za nimi

Motorky MotoGP jsou prototypy, ne upravené sériové stroje. Rám, motor i aerodynamické díly si vyvíjí každá značka sama, jen v mezích daných technickými pravidly federace. Motorky jednotlivých výrobců se proto i vizuálně dost liší, ačkoli musí splňovat stejné limity objemu motoru, hmotnosti a rozměrů.

Aerodynamika hraje v moderním MotoGP větší roli než dřív. Motorky mají křidélka a odtokové hrany, které přitlačují stroj k zemi při brzdění a zrychlení. Elektronika hlídá prokluz zadního kola, řadí bez použití spojky a upravuje výkon motoru podle náklonu, aby se stroj s výkonem blízko 300 koní dal vůbec ovladatelně dostat z extrémního náklonu zpátky do svislé polohy.

Pneumatiky jsou dalším rozdílem oproti běžné motorce. Závodní gumy se vyhřívají na provozní teplotu ještě před vyjetím z boxu a jejich směs je vyladěná na pár desítek kol jízdy na uzavřeném okruhu, ne na tisíce kilometrů v běžném provozu. Kombinace prototypového rámu, aerodynamiky, elektroniky a speciálních pneumatik dovoluje jezdcům náklony a rychlosti, které se s běžnou motorkou na silnici srovnávat nedají.

Bezpečnostní vybavení jezdců

Bezpečnost jezdců hlídají přísné technické normy. Kombinéza musí mít homologovaný airbagový systém, který se aktivuje během zlomku vteřiny při pádu a nafoukne chrániče kolem ramen, hrudníku a klíčních kostí ještě předtím, než jezdec dopadne na asfalt. Systém funguje nezávisle na týmu, snímače na kombinéze i motorce vyhodnocují pád samy.

Helma, boty a rukavice procházejí vlastní homologací a musí odpovídat normám, které federace stanovuje. Na každém okruhu čeká lékařský tým a sanitka připravená vyjet během pár vteřin od pádu, protože rychlosti a náklony v MotoGP nedávají prostor na zaváhání. Tahle kombinace vybavení a zázemí patří k důvodům, proč jsou vážná zranění v posledních letech řidčeji než dřív, i když riziko z jízdy na hraně úplně nezmizí.

Odkud jezdci do MotoGP přicházejí

Cesta na start MotoGP obvykle nezačíná rovnou v Moto3. Většina dnešních jezdců prošla nejdřív národními šampionáty a juniorskými sériemi, kde jezdí na malých motorkách podobných těm z Moto3 už jako děti. Tyhle přípravné soutěže fungují jako síto, které vybírá nejrychlejší jezdce z jednotlivých zemí a posouvá je dál.

Z juniorských sérií se nejlepší jezdci dostávají do Moto3, obvykle kolem patnácti nebo šestnácti let. Kdo tam ukáže výsledky, dostane nabídku od týmu v Moto2. Kdo zaboduje i tam, míří na testovací jízdy a případně smlouvu v MotoGP. Celý postup trvá roky a zdaleka ne každý talentovaný junior se nakonec do nejvyšší třídy dostane, protože počet míst v továrenských i satelitních týmech je omezený.

Čím se MotoGP liší od Superbiku

Vedle MotoGP existuje ještě jeden velký silniční šampionát, mistrovství světa Superbike, zkráceně WSBK. Diváci si oba seriály občas pletou, přitom je mezi nimi jasný rozdíl v základu strojů.

Motorky ve WSBK vycházejí ze sériově vyráběných modelů, které si teoreticky můžete koupit v obchodě, jen důkladně upravené pro závodní nasazení. Motorky MotoGP naproti tomu vznikají jako čisté prototypy bez sériového základu. Rozdíl se promítá i do toho, kdo si smí motorku vůbec pořídit. Se strojem podobným těm ze Superbiku se dá v civilním životě potkat aspoň v základní verzi u dealera. Motorku MotoGP nekoupíte, ani kdybyste na ni měli peníze.

Kde sledovat MotoGP

Přenosy z MotoGP vysílají sportovní televizní stanice a streamovací služby, které mají od pořadatele zakoupená vysílací práva. V Česku se tahle práva v minulosti několikrát přesunula mezi různými kanály a platformami a stejně tak se to může stát i v budoucnu. Nejjistější cesta, jak zjistit, kde se dá zrovna teď sledovat konkrétní grand prix, je podívat se do programu televizních stanic nebo na oficiální stránky šampionátu, kde bývá přehled vysílacích práv pro jednotlivé země. Kromě televizního přenosu nabízí pořadatel i vlastní web a aplikaci s živým časoměřením, kde se dá sledovat pořadí a mezičasy v reálném čase i bez obrazu. Hodí se to typicky v práci nebo všude tam, kde na streamování videa není dost dobré připojení.

Časy závodů ovlivňuje i to, na kterém kontinentu se zrovna jede. Evropské grand prix mívají hlavní závod v neděli odpoledne podle středoevropského času. Grand prix v Asii, Austrálii nebo obou Amerikách se kvůli časovému posunu často přesouvají na dopoledne, nebo dokonce na noc ze soboty na neděli. Kdo si chce sledování konkrétní grand prix naplánovat, udělá dobře, když si čas ověří zvlášť pro danou lokaci, ne podle paměti z minulé sezóny.

Na co si dát pozor

Lidé si často pletou MotoGP jako název nejvyšší třídy s MotoGP jako názvem celého seriálu. Když je řeč o výsledcích MotoGP, může jít jen o nedělní hlavní závod nejvyšší třídy, nebo o celý víkend včetně Moto2 a Moto3. Při čtení výsledků a tabulek se vyplatí ověřit, ke které třídě se konkrétní číslo vztahuje.

Druhá záměna se týká úrovně jezdců v nižších třídách. Moto3 a Moto2 nejsou amatérská liga ani přípravka pro zábavu. Jezdci v nich patří ve své věkové kategorii mezi nejrychlejší lidi na motorce na světě, jen jezdí na slabších strojích než v MotoGP.

Třetí věc se týká bodů. Sprint a hlavní závod mají oddělené bodování a sprint dává výrazně méně bodů než neděle. Kdo počítá šance jezdce na titul jen podle sobotního výsledku, dostane zkreslený obrázek. Rozhoduje součet za celou sezónu, ne jeden víkend.

Poslední upozornění se týká motorek samotných. Prototyp z MotoGP nemá se sériovou motorkou v obchodě společného skoro nic kromě loga výrobce na nádrži. Kdo si kupuje motorku podle toho, na čem jezdí oblíbený závodník, měl by počítat s tím, že civilní model je z technického hlediska úplně jiný stroj.

Shrnutí

MotoGP je jméno nejvyšší třídy i celého seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, který kromě ní zahrnuje Moto3 a Moto2. Moto3 jezdí na 250kubíkových jednoválcích a láká nejmladší jezdce, Moto2 stojí uprostřed s jednotným 765kubíkovým motorem pro všechny týmy, MotoGP je vrchol s tisícikubíkovými prototypy o výkonu přes 250 koní.

Body se počítají zvlášť za sobotní sprint a zvlášť za nedělní hlavní závod, dohromady tvoří průběžné pořadí mistrovství. Závodní víkend má pevnou strukturu: pátek patří tréninkům, sobota kvalifikaci a sprintu, neděle warm-upu a hlavnímu závodu.

Kdo chce sledovat konkrétní grand prix, ověří si aktuální vysílací práva a čas závodu podle časového pásma dané tratě, protože obojí se sezónu od sezóny může měnit. Pravidla tříd, bodovací systém a formát víkendu naopak patří k tomu, co zůstává stabilní roky dopředu a stačí je pochopit jednou.