Helma na skútr se vybírá jinak než přilba na dálnici. Ve městě rozhoduje hmotnost, hledí a to, jestli se přilba vejde pod sedlo. Poradíme, který typ do města opravdu stačí, kde má otevřená jetka slabinu a na co se zeptat ještě v prodejně.

Co po vás chce zákon

Přilba je na skútru povinná bez ohledu na kubaturu. Platí to pro padesátku i pro maxiskútr a týká se řidiče stejně jako spolujezdce.

BESIP, tedy oddělení Ministerstva dopravy pro bezpečnost silničního provozu, to shrnuje jednou větou: „Při jízdě na motorce je přilba povinná.“ A dodává: „Dbejte na to, aby měla evropskou homologaci.“

Zákon o silničním provozu k tomu přidává dvě podmínky, které se přehlížejí. Přilba musí být schváleného typu a musíte ji mít nasazenou a řádně připevněnou na hlavě, jak připomíná i Policie České republiky. Nezapnutý pásek tedy není drobnost, ale nesplněná povinnost.

Spolujezdec přitom potřebuje vlastní přilbu ve své velikosti. Náhradní helma o dvě čísla větší povinnost formálně splní, ovšem při pádu z hlavy sjede a je k ničemu.

Jetka, výklopka, nebo integrál

Do města se prodává hlavně otevřená helma, které se říká jetka. Kryje temeno, uši a týl, bradu nechává volnou. Vedle ní stojí integrál s pevnou bradou a výklopka, tedy přilba s bradovou částí, kterou zvednete nad čelo.

Reálně se rozhodujete mezi jetkou a integrálem. Výklopka se do města hodí míň, než by se čekalo, protože mechanika odklápění přidává váhu a ve schránce pod sedlem zabere víc místa než srovnatelný integrál.

Vodítko je jednoduché. Čím kratší a pomalejší trasy jezdíte, tím spíš vám jetka projde. Jakmile se v týdnu objeví průtah, výpadovka nebo víkendový výlet za město, dává větší smysl integrál.

Typ poznáte i na homologačním štítku pod bradou. Písmeno J označuje otevřenou přilbu bez bradové části, písmeno P helmu, jejíž brada prošla nárazovou zkouškou.

Kolik toho brada opravdu schytá

Evropský výzkumný projekt COST 327, jehož závěrečnou zprávu vydala v roce 2001 Evropská komise a dnes ji zveřejňuje britské ministerstvo dopravy v knihovně programu SHARP, rozebral poškození helem po skutečných nehodách motorkářů. Rozložení nárazů vyšlo poměrně rovnoměrně. Zprava bylo poškozeno 26,9 % helem, zleva 26,3 %, zepředu 23,6 % a zezadu 21,0 %. Bradová část byla poškozená v 15,4 % případů, čelo v 16,1 %. Temeno hlavy, které kryje i ta nejmenší skořepina, dostalo jen 2,2 % nárazů. Součet přesahuje sto procent, protože jedna helma bývá poškozená na víc místech.

Zpráva k tomu přidává zjištění, které se cituje málokdy. Otevřené helmy podle ní chránily stejně dobře jako integrální, s jedinou výjimkou: když náraz mířil do obličeje.

Ta výjimka je celý rozdíl. Jetka nechrání hůř hlavu, chrání hůř obličej a bradu. A právě bradová část podle autorů zprávy praskala nejčastěji, což vysvětlují tím, že nárazy do brady bývají obzvlášť tvrdé.

Hluk začíná dřív, než čekáte

V jetce fouká. V červenci je to příjemné, v listopadu ne.

Hluk uvnitř otevřené helmy roste s rychlostí rychleji než v integrálu, protože přilba nemá čím proud vzduchu usměrnit. Do třicítky rozdíl nepoznáte. Na padesátce už ano a na okresce mimo město se ozve po pár minutách.

Pokud jezdíte výhradně v centru, tohle vás trápit nebude. Jakmile skútr používáte i na přejezdy po silnici, počítejte se špunty do uší, nebo rovnou s integrálem.

Hledí, clona a slunce mezi domy

Otevřená helma se prodává ve dvou provedeních. Buď má sklopné hledí, nebo jen krátký štítek a k němu si musíte dokoupit brýle.

Do města berte hledí. Hmyzu, prachu z výkopů a kamínkům od aut se nevyhnete a s odkrytýma očima se s tím jede špatně. Brýle to řeší také, ovšem musíte je vozit s sebou a při každém zastavení někam odkládat.

Druhá věc je nízké slunce. Mezi domy se stín a ostré protisvětlo střídají mnohem častěji než na volné silnici. Právě tady odvede vnitřní sluneční clona, tedy tmavé hledí vysouvané posuvníkem, víc práce než tmavé hledí hlavní. Zasunete ji jedním pohybem, když zajedete do podjezdu nebo do garáže. Tmavé hlavní hledí proto do města nekupujte jako jediné, protože po setmění nemáte co nasadit.

Třetí věc je mlžení, které ve městě přijde dřív než na silnici. Při popojíždění krokem kolem helmy neproudí vzduch a vydechovaná pára nemá kudy odejít. Otevřená přilba tenhle problém skoro nezná, protože hledí k bradě nedoléhá.

Odvětrání na semaforu a časté sundávání

Ve městě se hlavně stojí. Chlazení helmy obstarává jízdní vzduch, takže na semaforu a v koloně nechladí nic. Tady má jetka výhodu a integrál nevýhodu.

U integrálu proto sledujte, jestli jde hledí zajistit v pootevřené poloze o pár milimetrů. Ta drobnost rozhodne o tom, jestli se vám ve frontě na křižovatce zamlží. Nasávací otvory na bradě a na temeni by měly jít ovládat i v rukavicích.

Hmotnost řešte jinak než u helmy na dálkové jízdy.

Na skútru přilbu sundáváte pořád. Příklad: dojíždíte pět dní v týdnu a cestou se stavíte pro nákup. Helmu nasadíte a sundáte zhruba čtyřikrát denně, tedy dvacetkrát za týden. Rozdíl tří set gramů se v takovém režimu projeví jinde než při jedné dlouhé jízdě, protože ho neucítí krk, ale ruka a rameno, na kterém přilbu nosíte.

Vejde se helma pod sedlo?

Schránka pod sedlem je u skútru hlavní praktická výhoda.

U menších modelů pojme jednu přilbu, u větších dvě. Jenže „jedna přilba“ v katalogu obvykle znamená jednu otevřenou přilbu. Integrál je vyšší i delší a do menších padesátek a stodvacítek se pod sedlo často nevejde, případně jen tak, že sedlo nedovřete.

Zkoušejte to naostro. Vezměte helmu k prodejci skútrů, sedlo zavřete a poslechněte si, jestli zámek dosedne. Fotka schránky v katalogu nic neřeší, protože tvar skořepiny se model od modelu liší.

Pokud se integrál pod sedlo nevejde a kufr nechcete, zbývá lanko s okem, kterým přilbu připoutáte ke stroji. Přilba pak ale visí venku a v dešti vám zmokne výstelka.

Počítejte i s druhou helmou, když někoho vozíte. Dvě otevřené přilby se pod sedlo většího skútru vejdou, dvě integrální skoro nikdy. Kdo vozí spolujezdce pravidelně, dřív nebo později stejně skončí u kufru na nosiči.

Nejčastější věta před nehodou je „jedu jen kousek“

Krátká jízda po městě je situace, ve které lidé nejčastěji slevují z výbavy. Přilba se nasadí, ale pásek zůstane rozepnutý. Bunda zůstane doma, protože je to pět minut k obchodu.

Zkušební náraz při schvalování přitom odpovídá zhruba třicítce. Norma ECE 22.06 vyžaduje náraz při 8,2 metru za sekundu a britský program SHARP testuje až při 8,5 metru za sekundu, tedy asi 30 km/h. Jde o rychlost, kterou dopadne hlava, ne kterou jede skútr. Řádově je to ale přesně městské tempo, ne dálnice.

Ještě poznámka k nákupu podle hvězdiček. SHARP hodnotí pouze integrální a výklopné helmy. Otevřené v jeho databázi vůbec nejsou, takže jetky podle nezávislého ratingu porovnat nelze a zůstane vám posudek prodejce a vlastní zkouška.

Na co si dát pozor

Pásek zapínejte pokaždé, i na dva bloky. Přilba, kterou při pádu ztratíte z hlavy, neochrání nic.

Nekupujte helmu podle toho, že se vejde pod sedlo. Rozhoduje, jak sedí na hlavě, takže velikost, tvar hlavy a homologaci vyřešte dřív než rozměry schránky.

Půlky, tedy skořepiny kryjící zhruba jen temeno, na skútr do provozu nekupujte. V rozboru COST 327 připadlo na temeno 2,2 % nárazů, takže tyhle přilby kryjí hlavně to místo, které to schytá nejmíň.

Bazarové přilbě se vyhněte. U použité helmy nezjistíte, jestli s ní někdo nespadl, a jednou stlačená tlumicí vrstva už podruhé neochrání stejně.

Než půjdete kupovat

Změřte si obvod hlavy a vezměte s sebou brýle, pokud v nich jezdíte. Schránku pod sedlem si ověřte tak, že do ní zkusíte vložit konkrétní helmu, ne že si přečtete počet litrů. V prodejně se ptejte na sluneční clonu, na přípravu proti zamlžení a na to, jestli jde hledí zajistit pootevřené.

A rozhodujte se podle toho, co opravdu jezdíte, ne podle toho, co plánujete. Kdo se roky vozí po centru na padesátce, koupí jetku správně. Kdo v květnu vyrazí na skútru za město, měl by mít bradu krytou.