Otevřená helma, anglicky jet, nemá bradový kryt a nechrání spodní část obličeje. Na skútru v centru města to řidiči nevadí, na silnici mimo obec je to jiná úvaha. V článku si rozebereme, komu jet helma sedí, co od ní nečekat a co o ní říká homologace.

Co je jet helma a čím se liší od ostatních

Norma ECE 22.06, podle které se helmy v Evropě homologují, rozděluje helmy do kategorií podle rozsahu ochrany. Otevřené helmy nesou označení J, integrální s pevnou bradou P a výklopné s pohyblivým krytem PJ. Jet helma patří do kategorie J: kryje temeno, čelo a uši, ale brada, nos i ústa zůstávají volné.

Název jet se vžil podle tvaru, který připomíná helmu pilota. Česky se stejnému typu říká i otevřená nebo tříčtvrtinová helma, protože kryje přibližně tři čtvrtiny hlavy. Obvykle má menší hledí nebo jen štítek proti slunci, u levnějších modelů žádné hledí. Zapínání řeší buď rychloupínací spona, nebo systém dvou D kroužků, který se při nárazu neuvolní sám.

Levnější modely se často prodávají bez hledí, takže majitel musí brýle nebo clip-in hledí dokoupit samostatně. Kompletní přehled, jak se jet helma liší od integrální a výklopné, najdete v článku o typech moto helem.

Kdy se otevřená helma hodí

Nejčastěji na skútru nebo menší motorce ve městě, kde se jezdí pomalu a často se stojí na semaforu. Vidět kolem sebe a cítit vzduch na obličeji je tu výhoda. Podrobně to rozebíráme v článku o helmě na skútr.

Druhý typický důvod je vzhled. Retro motorky k jet helmě patří, stejně jako kožená bunda a brýle s kulatými skly. Kdo staví na stylu, najde inspiraci v článku o retro helmě.

Hodí se i na krátké letní výjezdy, kdy si jezdec chce nechat ofukovat obličej a ví, že nepojede rychle. Čím delší trasa a vyšší rychlost, tím menší smysl otevřená helma dává.

Typickým uživatelem je i dojíždějící po městě, který nepřekročí padesát kilometrů v hodině a většinu trasy stráví v koloně nebo na křižovatkách. V takovém provozu nehrozí tak silný náraz vzduchu a otevřená helma nepřekáží komunikaci ani telefonování přes handsfree.

Naopak na horské silnici, dálnici nebo v dešti otevřená helma smysl rychle ztrácí. Vítr unaví krk za pár desítek minut, oči bez pevného hledí navíc začnou slzet.

Modelový příklad: jezdkyně na menším skútru dojíždí pár kilometrů do práce po městě, nepřekročí padesát kilometrů v hodině a většinu cesty stojí na semaforech. Jet helma jí sedí a nepřekáží brýlím ani handsfree sluchátku. Kolega, který podobnou trasu jezdí po okružní komunikaci rychlostí osmdesát až sto kilometrů v hodině, na stejném typu helmy narazí na únavu krku a slzící oči po pár desítkách minut.

Co jet helma nechrání

Tady je potřeba být konkrétní, protože právě tohle rozhoduje. Při pádu dopředu může jezdec dopadnout i na obličej nebo bradu. Integrální helma má v tomto místě pevný plastový nebo kompozitní kryt. Jet helma nemá nic.

Stejně chybí ochrana nosu, zubů a čelisti. Kamínek, odlétnutý asfalt nebo hmyz při vyšší rychlosti dopadají přímo na kůži. Žádná homologace na tom nic nezmění, jde o konstrukční vlastnost celé kategorie, ne o kvalitu konkrétního kusu.

Nezávislé hodnocení jet helmy navíc často nenajdete. Britský program SHARP otevřené helmy netestuje, zaměřuje se na integrální a výklopné helmy.

Výklopná helma je v tomto ohledu kompromis. Bradový kryt se dá zvednout a jet s ní jako s otevřenou, nebo ho jezdec sklopí a zajistí zámkem a helma pak chrání i bradu. Jet helma takovou možnost nemá, spoléhá jen na to, co kryje napevno. Otevřenou přední částí ale proudí vzduch až k uším, a hluk tak při vyšší rychlosti narůstá rychleji než u integrálu.

Homologace a zákon

I jet helma musí být schváleného typu, v praxi s evropskou homologací ECE 22. Nové modely se od roku 2024 schvalují podle řady 22.06, zákon ale konkrétní řadu předpisu nejmenuje a helmy s homologací 22.05 se dál používají. Zákon o silničním provozu v § 6 odst. 1 ukládá řidiči motocyklu nebo mopedu mít za jízdy na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu. Typ konstrukce zákon nepředepisuje, otevřená helma tedy legální podmínku splňuje stejně jako integrální.

Stejné ustanovení řidiči přikazuje chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení. U jet helmy bez hledí to v praxi znamená brýle nebo štít, ne ponechat oči bez ochrany. Kompletní přehled, jak homologace a typ helmy souvisí, najdete v článku o výběru helmy a podrobně v textu o homologaci ECE 22.06.

Na trhu se občas objeví helmy homologované jen podle amerického standardu DOT nebo bez evropského značení vůbec, typicky z dovozu mimo EU. Taková helma v Česku zákonnou podmínku nesplňuje, i kdyby byla kvalitně vyrobená. Homologační štítek s písmenem J a značkou E s číslem státu, který homologaci udělil (například E3 je Itálie), je potřeba zkontrolovat ještě před nákupem, ne až při silniční kontrole.

Hledí, clip-in štít nebo brýle: jak chránit oči

Levnější jet helmy mívají jen krátký sluneční štítek, který za soumraku nebo v tunelu nevyřeší nic. Dražší modely nabízejí výměnné clip-in hledí, které se zaklapne na vnitřní stranu skořepiny a jde sklopit podobně jako u integrálu. Kouřové hledí se hodí na slunečný den, čiré na zbytek roku a do noci.

Kdo jezdí bez hledí, potřebuje motocyklové brýle s gumovým těsněním u obličeje, ne běžné sluneční brýle. Ty při vyšší rychlosti propustí vzduch po stranách a oči stejně slzí. Motokrosové brýle fungují podobně dobře, na retro stylu ale většinou nepůsobí.

Mlha na vnitřní straně hledí nebo brýlí přichází hlavně v dešti a při nižších teplotách. Pomůže sprej proti mlze nebo hledí s pinlockovou fólií, pokud ho výrobce k danému modelu nabízí. Bez ochrany očí pak hrozí, že řidič zavře víčka právě ve chvíli, kdy potřebuje vidět nejvíc, třeba při předjíždění kamionu.

Při výběru helmy se vyplatí zkontrolovat, jestli výrobce k modelu prodává náhradní hledí samostatně. U levnějších helem z dovozu se stává, že náhradní díl sehnat nejde, a po poškození štítku zbudou jen brýle.

Na okruh nebo sportovní jízdu nepatří

Pořadatelé okruhových tréninků a závodů obvykle vyžadují integrální helmu, u rychlejších kategorií i s dodatečnou certifikací. Přesné podmínky si ověřte v pravidlech konkrétní akce, s jet helmou na trať zpravidla nepustí.

Stejně to platí pro rychlou jízdu na sportovní motorce. Aerodynamika otevřené helmy při vyšší rychlosti táhne hlavu dozadu a bradový prostor nic nechrání, takže riziko poškození obličeje při pádu roste rychleji než u pomalé jízdy po městě.

Na co si dát pozor

Při koupi zkontrolujte, že helma má platné homologační číslo s kódem J na textilním štítku uvnitř helmy, ne jen nálepku výrobce. Vyzkoušejte, jak helma sedí na lícních kostech a čele, protože bez brady ji nic jiného nedrží na místě.

Na dálnici nebo rychlejší silnici mimo obec otevřená helma prakticky nemá smysl, rychlost vzduchu unavuje krk i oči a ochrana obličeje chybí právě tam, kde by se hodila nejvíc.

Počasí hraje roli víc než u integrálu. V dešti voda stéká po obličeji, v zimě chladnou nos a tváře rychleji. Letní město a krátké trasy jsou naopak prostředí, kde jet helma funguje nejlépe.

Všímejte si i zapínání. Rychloupínací spona se zapíná snadno, systém D kroužků trvá déle, ale drží spolehlivě. Při koupi si obojí vyzkoušejte a po zapnutí zkontrolujte, že helma z hlavy nesjede.

Bez hledí a často i bez výraznějších reflexních prvků na skořepině je řidič v jet helmě za snížené viditelnosti hůř vidět. Světlá nebo reflexní varianta tu dává smysl víc než u jiných typů.

Shrnutí

Otevřená helma se vyplatí tam, kde se jezdí pomalu, krátce a hlavně ve městě nebo na skútru. Homologace ECE 22 (22.05 nebo 22.06) s kódem J ji dělá legální stejně jako integrál, jen nechrání bradu, nos ani ústa. Na rychlejší silnici, delší trasu nebo špatné počasí je lepší sáhnout po helmě s bradovým krytem.

Kdo se rozhoduje mezi stylem a bezpečností, měl by si aspoň poctivě připustit, co jet helma neumí. Pro pomalou jízdu po městě je to rozumná volba, pro cestu na chalupu přes hory už ne.