Integrální helma, česky integrálka, kryje celou hlavu i bradu v jednom pevném kuse a v nezávislých nárazových testech SHARP dlouhodobě chrání nejvíc ze všech typů. Nesedí ale úplně každému. Poradíme, z čeho taková helma je, proč pevná brada bez závěsu rozhoduje o bezpečnosti a komu se naopak vyplatí sáhnout po jiném typu.

Z čeho je integrální helma a čím se liší od ostatních

Integrální helma má skořepinu a bradu spojené v jednom kuse. Hledí se otevírá, spodní část kolem úst a brady ale zůstává napevno. To ji odlišuje od výklopné helmy, kde se celá brada s hledím sklápí nahoru na pantu, i od otevřené helmy bez ochrany obličeje. Podrobný přehled typů helem najdete v článku o typech moto helem.

Skořepina bývá z polykarbonátu, nebo ze skelných či uhlíkových vláken. Polykarbonát je levnější a při nárazu se víc deformuje, kompozitní skořepina z vláken je tužší a obvykle lehčí při stejné míře ochrany. Dovnitř patří vrstva pěnového polystyrenu, která pohlcuje energii nárazu, a látková výstelka, kterou u většiny modelů jde vyndat a vyprat.

Hledí jde u integrální helmy vyměnit za tmavší nebo fotochromatické, které samo ztmavne na slunci. U levnějších helem bývá v základu jen čiré a tmavé se dokupuje zvlášť. Některé modely mají vnitřní sklopné slunečníkové hledí schované přímo ve skořepině, takže funguje jako brýle proti slunci bez nutnosti měnit venkovní hledí.

Proč testy SHARP hodnotí integrální helmy nejlíp

Bezpečnost integrální helmy stojí především na tom, že brada je součástí skořepiny a nemá žádný závěs ani zámek, který by při nárazu mohl povolit. Britský testovací program SHARP, který helmy nezávisle nárazově testuje, zkouší bradu na pevnost u všech integrálních i výklopných helem, i když výsledek do celkového hodnocení hvězdičkami nepočítá. U výklopných helem navíc SHARP uvádí procentuální skóre, jak často zůstala dolní část se zamčeným hledím po nárazu skutečně zajištěná, a to se mezi modely dost liší.

Každou helmu SHARP testuje řadou nárazů na různá místa skořepiny a při několika rychlostech, přičemž nejvyšší z nich jde nad rámec toho, co vyžaduje evropská norma ECE. Výsledkem je hodnocení jednou až pěti hvězdičkami, přičemž pět hvězdiček znamená nejvyšší ochranu. Homologaci podle evropské normy ECE 22.06 přitom musí mít každá helma prodávaná a používaná na silnici v Česku, tedy i integrální. Podrobně to popisuje článek o homologaci ECE 22.06.

Rozdíl mezi integrální a výklopnou helmou se v posledních letech zmenšuje. Nejlepší výklopné modely dnes v testech SHARP dosahují srovnatelného hodnocení jako integrální helmy stejné třídy, u levnějších kusů ale zámek brady bývá slabina.

Kolik je pod helmou slyšet?

Integrální helma nemá u brady žádnou spáru po pantu ani zámku, kudy by mohl profukovat vzduch, a to se na hluku citelně projeví. Hlavní zdroj hluku ale nakonec není tvar skořepiny, nýbrž těsnění kolem krku a límce. Volnější prostor mezi krkem a helmou totiž nasává vzduch, který pak víří uvnitř a vytváří dunivý zvuk, podobný tomu ze staženého okna v autě.

Rychlost jízdy hluk zesiluje víc než samotný typ helmy.

Nad devadesát kilometrů v hodině je hlučno pod každou helmou, integrální typ ale bez zobáku nebo výklopných částí bývá na aerodynamický hluk o něco šetrnější. Kvalita těsnění se přitom mezi modely dost liší, takže dvě stejně drahé helmy mohou být na sluch úplně jinde. Kdo jezdí hodně po dálnici, ocení vyměnitelný pěnový límec kolem krku nebo vložku proti hluku, kterou nabízí část výrobců jako doplněk.

Při vyšší rychlosti hraje roli i aerodynamika celé helmy, ne jen odhlučnění. Špatně tvarovaná helma se při bočním větru nebo za kamionem může nadzvednout nebo stočit hlavu do strany, a to platí víc u integrální helmy s velkou uzavřenou plochou než u menší otevřené přilby. Kvalitní modely proto mívají spoiler nebo tvarovaný zadní difuzor, který proudění vzduchu za jízdy stabilizuje.

Komu se integrální helma vyplatí a komu ne

Na okruhu integrální helmu často vyžadují už samotní pořadatelé tréninků, a i mimo závodní dráhu dává smysl každému, kdo jezdí rychle nebo na delší vzdálenosti. Nejlíp totiž chrání právě při pádu a při dlouhém sezení v proudu vzduchu, kdy únava napadne krk a šíji jako první.

Ve městě, kde motorkář často zastavuje, mluví s lidmi nebo si dá kávu na benzince, bývá výhodnější otevřená nebo výklopná helma, protože hledí a bradu jde odklopit bez sundání celé helmy. Podobně to platí pro řidiče, kteří nosí dioptrické brýle. Výběr helmy, která brýle nemačká do spánků, popisuje článek o helmě pro dioptrické brýle.

Příklad: motorkář, který třikrát týdně dojíždí do práce po městě a jednou za měsíc vyrazí na víkendový výlet po dálnici, obvykle sáhne raději po výklopné helmě kvůli pohodlí při zastávkách. Jezdec, který tráví většinu víkendů na okruhu nebo najede hodně kilometrů po dálnici, ocení naopak integrální helmu s kvalitním těsněním a pořádnou ventilací.

Začátečníkům bez zkušenosti s rychlou jízdou se integrální helma taky vyplatí, i když ji zpočátku vnímají jako svazující. Uzavřený prostor kolem obličeje totiž tlumí i vlastní nervozitu z prvních kilometrů, ne jen vítr a hluk okolí.

V dešti nebo za chladu integrální helma chrání obličej úplně, na rozdíl od otevřené helmy, kde prší přímo do očí. V létě si zase někteří jezdci stěžují na horko, hlavně v koloně nebo na semaforu, kdy helma nemá dost proudícího vzduchu na chlazení. Pomůže helma s větším počtem průduchů nebo pauza s odklopeným hledím na stojáka.

Kdo řeší telefonování za jízdy nebo domlouvání se s parťákem na trase, může integrální helmu doplnit o headset. Instalaci a typy popisuje text o interkomu do helmy.

Na co si dát pozor

Velikost u integrální helmy rozhoduje víc než u jiných typů, protože špatně padnoucí helma se při nárazu může posunout a odkrýt právě tu část hlavy, kterou má chránit. Obvod hlavy si změřte krejčovským metrem těsně nad obočím a helmu vždy vyzkoušejte osobně, ne jen podle tabulky výrobce. Základní zásady výběru velikosti a homologace shrnuje článek o výběru helmy na motorku.

Ventilace bývá u integrálních helem složitější než u otevřených, protože vzduch musí proudit skrz uzavřenou skořepinu. Vyzkoušejte průduchy v horní části a u brady, ideálně přímo v obchodě. Hledí by mělo mít úchyt na Pinlock fólii proti zamlžování, bez ní se hledí v zimě nebo za deště rychle orosí zevnitř.

Hmotnost helmy se při dlouhé jízdě pozná na krku. Kompozitní skořepina z vláken bývá při stejné míře ochrany lehčí než polykarbonátová, promítne se to ale i do ceny.

Pozor i na upínání pod bradou, ne všechny přezky drží při pádu stejně spolehlivě. Vyzkoušejte, jestli se vám nezadrhává a jde zapnout i v rukavicích.

Životnost helmy není neomezená, i když zvenku vypadá v pořádku. Pěnová výstelka i lepidla ve skořepině časem stárnou, a výrobci proto životnost omezují a doporučují helmu po letech používání vyměnit i bez nehody. Přesnou lhůtu pro svůj model najdete v návodu výrobce nebo se zeptejte přímo v prodejně. Po jakémkoli pádu nebo úderu helmu vyměňte vždy, i když na skořepině nevidíte škrábanec: vnitřní pěna se při nárazu nevratně zmáčkne a při dalším pádu už neochrání stejně.

Shrnutí

Integrální helma zůstává typem s nejlepším výsledkem v nezávislých nárazových testech, protože pevná brada bez závěsu nemá při pádu co selhat. Nejvíc se vyplatí jezdcům na okruhu, na dálnici a všem, kdo najezdí hodně kilometrů. Kdo naopak často zastavuje ve městě nebo nosí brýle, může být spokojenější s výklopnou nebo otevřenou helmou. Ať zvolíte kterýkoli typ, trvejte na homologaci podle ECE 22.06 a na velikosti vyzkoušené osobně, ne jen odhadem podle tabulky.