Sajdkára, tedy motocykl s postranním vozíkem, vypadá jako relikt z vojenských filmů, ale v Česku na ní pořád jezdí houf nadšenců i pár lidí, kteří ji zvolili z čistě praktických důvodů. Než si ji pořídíte, hodí se vědět, jaké řidičské oprávnění na ni platí, kolik reálně stojí a jestli se vůbec hodí k tomu, jak a kam jezdíte. Poradíme, odkud sajdkára pochází, co obnáší její vlastnictví podle českých pravidel a komu dává, a komu naopak nedává smysl.

Odkud se sajdkára vzala

Nápad připojit k dvoukolce postranní sedadlo je starší než samotný motocykl. V roce 1893 vypsaly francouzské noviny soutěž o nejlepší způsob, jak vzít na jízdním kole spolujezdce, a vyhrál armádní důstojník Jean Bertoux s konstrukcí postranního kola vedle zadního kola bicyklu. Na motocykl se stejný princip přenesl o deset let později.

První patent na motocyklový postranní vozík vznikl v Británii v lednu 1903. Inspiroval ho kreslený vtip v časopise Motor Cycling, který si vzal k srdci konstruktér W. J. Graham a nápad přihlásil k patentování.

Nejstarší dodnes fungující výrobce sajdkár, britská firma Watsonian, vznikla v roce 1912 a pod značkou Watsonian Squire vyrábí vozíky dodnes.

Největší rozmach zažila sajdkára ve válce. Německá armáda za druhé světové války hromadně nasazovala motocykly BMW a Zündapp s postranním vozíkem, protože kombinace uměla za krátký čas urazit velké vzdálenosti i mimo zpevněné cesty. Některé verze měly poháněné i kolo vozíku, takže stroj zvládl terén, na který by sólo motocykl nestačil. Po válce sajdkára v civilu ještě chvíli sloužila jako levná náhrada auta, hlavně u policie a motoristických klubů. Postupně ji ale vytlačila dostupnější auta a stroj s postranním vozíkem přešel spíš do polohy koníčka. Dnes ji tak potkáte hlavně u nadšenců a u hrstky specializovaných dovozců.

Jaké řidičské oprávnění na sajdkáru potřebujete

Nejčastější omyl je představa, že na tříkolku patří řidičák skupiny B jako na auto. Podle českého zákona o silničním provozu, tedy zákona č. 361/2000 Sb., ale sajdkáru zákon posuzuje jako motocykl s postranním vozíkem nebo bez něj, ne jako samostatnou kategorii. Rozhoduje tedy výkon a poměr výkonu k hmotnosti celého motocyklu, stejně jako u sólo stroje.

Do skupiny A1 spadá lehčí sajdkára postavená na motorce do 125 kubických centimetrů, s výkonem nejvýš 11 kW a poměrem výkonu k hmotnosti do 0,1 kW na kilogram. Skupina A2 pustí na kombinaci s výkonem do 35 kW a poměrem do 0,2 kW na kilogram. Neomezená skupina A, na kterou dosáhnete od 24 let, nebo dřív přes dvouleté držení A2, žádný strop výkonu nemá a platí i pro sajdkáru postavenou na silném stroji.

Přesná čísla i výjimky se v čase upravují, takže konkrétní limity pro váš stroj a rok registrace si vždy ověřte v autoškole nebo přímo v technickém průkazu.

Pro koho dává sajdkára smysl a pro koho ne

Mezi typy motorek patří sajdkára k těm nejneobvyklejším, protože místo dvou stop má na silnici tři. Hodí se lidem, kteří chtějí vzít s sebou spolujezdce nebo psa, ale auto řešit nechtějí. Stabilní tři stopy ocení i jezdci, kteří kvůli zdravotnímu omezení nemohou udržet rovnováhu na dvou kolech, a přesto chtějí zůstat u motocyklu. Nechybí ani skupina nadšenců do historie, kterým jde hlavně o zážitek a vzhled stroje.

Naopak nesedí jezdcům, kteří na motorce hledají naklánění v zatáčce a lehké ovládání. Sajdkára se řídí jinak než běžný motocykl, natáčení i brzdění vyžadují jiné návyky, a kdo čeká pocit klasické jízdy na dvou kolech, zklame se. Do těsného parkování v centru města se s vozíkem po boku vejdete hůř než na sólo stroji.

Kolik sajdkára stojí a kde ji sehnat

Hotový tovární sajdkárový model, jaký nabízí třeba ruská značka Ural, patří v Česku k okrajové a poměrně drahé nabídce s hrstkou specializovaných dovozců. Většina majitelů jde jinou cestou. Koupí použitý motocykl a k němu samostatně sežene vozík, nový nebo z druhé ruky, a nechá si obojí spojit v odborné dílně.

Nejrychleji takovou nabídku najdete přes specializované bazary pro veterány a přes kluby sajdkářů, kde si lidé mezi sebou předávají tipy na díly i na dílny, které montáž umí udělat pořádně. Přímý dovozce hotového stroje vyjde dráž. Sestavení z bazarových kusů zase stojí víc času a trpělivosti.

Samotný kvalitní vozík s montáží stojí klidně jako slušně vybavená ojetá motorka, takže celková částka roste rychleji, než by čekal někdo, kdo počítá jen s cenou samotného stroje.

K přestavbě patří i úřední schválení. Motocykl s dodatečně přimontovaným vozíkem musí projít individuálním schválením technické způsobilosti a zápisem do technického průkazu, jinak s ním na silnici legálně nevyjedete. Tuhle část si nechte poradit přímo ve stanici technické kontroly nebo u dovozce vozíku, protože postup se liší podle typu úpravy.

K čemu se sajdkára v praxi používá

Většina dnešních majitelů jezdí na sajdkáře rekreačně, o víkendech a na srazech, ne jako s každodenním dopravním prostředkem. Vozík slouží hlavně na výlety s batohem, stanem, psem nebo bednou s nářadím, tedy s nákladem, který by se na sólo motorku nevešel.

Kombinace s poháněným kolem vozíku pak míří i mimo silnice, na lesní cesty a do terénu, kde by dvoukolka bez rizika neprojela.

Menší část jezdců sajdkáru volí jako cestu, jak zůstat u motocyklů i ve vyšším věku, kdy už rovnováha na dvou kolech nebývá taková jako dřív. Sajdkára jim dovolí pokračovat v jízdě, aniž by museli rovnou přesedlat na čtyři kola.

Na co si dát pozor

Než sajdkáru koupíte, zkontrolujte, jestli má vozík doklady v pořádku a jestli přestavbu skutečně zapsali do technického průkazu. Bez zápisu narazíte při technické kontrole i u pojišťovny. Zeptejte se také, kdo geometrii vozíku seřizoval. Špatně sesazený vozík se na silnici chová nevyzpytatelně, takže dokud to někdo neopraví, radši s ním nevyjíždějte.

Počítejte i s tím, že pojišťovny řeší povinné ručení a případnou havarijní pojistku u kombinace s vozíkem jinak než u sólo motorky. Konkrétní podmínky a cenu si nechte spočítat přímo u pojišťovny podle vašeho konkrétního stroje.

U starších sovětských strojů, jako je Dněpr nebo staré ročníky Uralu, počítejte s tím, že díly a servis seženete jen u pár specialistů. U novějších strojů bývá dostupnost dílů lepší, ale ptejte se na ni ještě před koupí.

Shrnutí

Sajdkára není samostatná řidičská kategorie. Zákon ji posuzuje jako motocykl s postranním vozíkem podle stejných skupin AM, A1, A2 a A jako sólo stroj. Než ji koupíte, ověřte si aktuální limity v autoškole, zkontrolujte schválenou přestavbu a zápis v technickém průkazu a počítejte s tím, že se ovládá i parkuje jinak než běžná motorka. Nejvíc dává smysl lidem, kteří chtějí vzít s sebou spolujezdce nebo náklad a nechtějí kvůli tomu sahat po autě.