V inzerátu se motorka chlubí koňmi, v technickém průkazu má kilowatty a autoškola mluví o kilowattech taky. Kolik je kW na motorce a kolik to vlastně dělá koní, je pak první věc, kterou začátečník počítá na mobilu u prodejce. Přepočet je jednoduchý a dá se zvládnout zpaměti.
Horší je druhá část otázky, tedy co to číslo v praxi znamená. Tam už samotné kilowatty nestačí a rozhoduje hmotnost stroje i to, kde motor sílu vydává.
Kilowatt a kůň měří totéž
Kilowatt (kW) je jednotka výkonu ze soustavy SI a v technických dokladech i v zákoně se pracuje s ním. Koňská síla je starší jednotka, která se drží hlavně v reklamě a v běžné řeči. V Evropě se používá metrická koňská síla, což je zhruba 735,5 wattu.
Z toho plyne převodní vztah. Jeden kilowatt odpovídá přibližně 1,36 koně. Jeden kůň naopak odpovídá zhruba 0,735 kilowattu.
Anglosaské zdroje pracují s trochu jinou jednotkou (bhp), která se od té metrické liší asi o procento a půl. Pro běžné porovnání motorek je to rozdíl, který nepoznáte, ale u testů z amerických magazínů se čísla o kousek rozejdou.
Přepočet, který zvládnete z hlavy
Pro rychlý odhad stačí dvě operace. Z kilowattů na koně násobte číslem 1,36. Z koní na kilowatty dělte číslem 1,36, případně násobte 0,735.
Ještě jednodušší je hrubý odhad. Kilowatty vynásobte třemi, vydělte dvěma a od výsledku odečtěte jeho desetinu. U 35 kW vyjde 52,5 a po odečtení pěti a čtvrt zhruba 47. Skutečná hodnota je necelých 48 koní, takže rozdíl při výběru nikoho netrápí.
Několik hodnot, na které v nabídce narazíte nejčastěji:
| Výkon v kW | Přibližně koní |
|---|---|
| 11 kW | 15 k |
| 25 kW | 34 k |
| 35 kW | 48 k |
| 70 kW | 95 k |
| 100 kW | 136 k |
Příklad z praxe.
Prodejce nabízí ojetou motorku a v inzerátu má 95 koní. Vydělíte 95 číslem 1,36 a vyjde vám asi 70 kW. To je přesně dvojnásobek limitu 35 kW, takže víte, že tenhle stroj je hraniční pro legální omezení na skupinu A2, a musíte si to ověřit v dokladech.
Výkon a točivý moment popisují jinou věc
Točivý moment se udává v newtonmetrech a měří sílu, kterou motor otáčí klikovou hřídelí. Výkon z něj vychází: spočítá se jako moment vynásobený otáčkami a vydělený konstantou.
Prakticky to znamená, že vysoký výkon může vzniknout dvěma cestami. Buď má motor velkou sílu při běžných otáčkách, nebo menší sílu, ale točí se hodně vysoko. Litrový čtyřválec ze supersportu má maximální výkon až někde nad deseti tisíci otáčkami, kde v běžném provozu skoro nejezdíte.
Na silnici se to projeví takhle. Dvě motorky se stejným počtem kilowattů se můžou chovat úplně jinak. Jedna zabere v šestce od dvou tisíc otáček, druhá pod pěti tisíci jen tiše přede a před předjížděním musíte podřadit o dva stupně.
Kilowatty tedy popisují strop, moment popisuje, jak stroj táhne tam, kde jezdíte. Předpisy počítají jen s kilowatty, moment v nich nefiguruje vůbec.
Proč poměr výkonu k hmotnosti řekne víc
Samotné číslo v kilowattech nic neříká, dokud nevíte, kolik motorka váží. Padesát kilowattů se v lehkém stroji chová jinak než ve dvousetkilogramové cestovní motorce.
Vydělte proto výkon pohotovostní hmotností. Vyjde vám poměr v kilowattech na kilogram a ten se srovnává mezi stroji líp než holá čísla.
Ukažme si to. Motorka s 35 kW a hmotností 190 kilogramů má poměr asi 0,18 kW/kg. Běžné rodinné auto se 110 kW a hmotností 1400 kilogramů má necelých 0,08 kW/kg. Motorka za necelých padesát koní tedy zrychluje živěji než auto, které má na papíře koní skoro sto padesát.
Právě proto začátečníky překvapí, jak rychle se stopětadvacítka rozjede.
Pro výběr z toho plyne praktické vodítko. Když srovnáváte dva stroje, spočítejte si poměr u obou. Rozdíl deseti kilowattů ve prospěch těžší motorky často zmizí, jakmile do rovnice vstoupí hmotnost.
Kde se výkon promítne do řidičáku
Řidičské skupiny pracují s kilowatty a s poměrem k hmotnosti, koně v nich nenajdete.
- Skupina A1 zahrnuje lehké motocykly do 125 cm³ s výkonem nejvýš 11 kW a poměrem výkonu k hmotnosti do 0,1 kW/kg. Je od 16 let.
- Skupina A2 dovoluje výkon nejvýš 35 kW a poměr do 0,2 kW/kg. Zároveň platí, že omezená motorka nesmí vzniknout ze stroje s víc než dvojnásobným výkonem, tedy nad 70 kW. Podrobnosti rozebírá text o tom, co obnáší řidičák skupiny A2. Je od 18 let.
- Skupina A výkon neomezuje. Získáte ji přímým vstupem od 24 let, nebo od 20 let po dvou letech držení A2.
Do koní přepočtené to znamená strop asi 15 koní u A1 a necelých 48 koní u A2. Tahle čísla ale berte jen jako pomůcku pro představu. Úřad, policista i technický průkaz počítají kilowatty, takže se při rozhodování držte jich.
Kde číslo najdete a proč se katalog liší
Rozhoduje výkon zapsaný v dokladech konkrétního kusu, ne to, co uvádí výrobce v katalogu pro jiný trh. Stejný model mívá v různých zemích odlišné verze a dovezená motorka může mít v papírech jiné číslo, než jaké najdete na webu výrobce.
V technickém průkazu hledejte kolonku s největším čistým výkonem motoru v kilowattech. Vedle ní bývá i hmotnost, takže si poměr spočítáte na místě.
U omezených strojů musí být snížení výkonu provedené schváleným způsobem a promítnuté do dokumentace. Tvrzení prodejce, že „je to stažené na A2“, chtějte vidět v papírech. Domácí úprava bez zápisu není totéž co homologované omezení, i když stroj reálně jede pomaleji.
Kolik kilowattů reálně využijete
Čísla dostanou smysl, až si je přeložíte do trasy, kterou jezdíte. Jedenáct kilowattů, tedy strop skupiny A1, stačí na město a na okresky. Na dálnici se stopětadvacítkou dojedete, ale ve dvou a do kopce vám rezerva dojde a budete jezdit na doraz plynu.
Kolem třiceti pěti kilowattů se pohybuje většina prvních plnohodnotných motorek. Dálnici zvládnou bez námahy, předjíždění kamionu je otázka jednoho podřazení a se spolujezdcem si stroj poradí. Pro dojíždění i pro víkendové vyjížďky to bohatě vystačí a řada jezdců u téhle třídy zůstane natrvalo.
Nad sedmdesát kilowattů začíná pásmo, kde výkon v běžném provozu z velké části nevyužijete. Na okrese ho vyčerpáte na dvou sekundách při předjíždění, zbytek času jezdíte na desetině. Zaplatíte za něj vyšší spotřebou, dražším pojištěním a rychlejším opotřebením zadní pneumatiky.
U prvního stroje se vyplatí sáhnout níž, než na co máte oprávnění. Rozdíl mezi třiceti pěti a sto kilowatty se v koloně na semaforu neprojeví nijak, zato při hrubším pohybu zápěstí na mokru velmi. Kdo si po první sezóně řekne, že mu výkonu chybí, prodá stroj bez velké ztráty a přejde výš s najetými kilometry.
Na co si dát pozor
Výkon uváděný v inzerátech se často zaokrouhluje nahoru. Rozdíl mezi 47 a 48 koňmi vzniká jen jinou konstantou v přepočtu, takže se jím netrapte. Co má váhu, je číslo v kilowattech z dokladů.
Pozor na měření na zadním kole. Testy z válcových zkušeben ukazují nižší hodnoty než údaj výrobce, protože část výkonu spolkne převodovka a řetěz. Katalogové kilowatty se měří na motoru, ne na kole. Když někdo hlásí, že mu motorka „naměřila míň“, nemusí být nic v nepořádku.
A ještě jedna past. Vyšší výkon nedělá motorku automaticky rychlejší v běžném provozu. Rozjezd od semaforu a předjíždění na okresce se odehrávají ve středních otáčkách, kde často vede stroj s menším číslem na papíře, ale se silnějším motorem dole.
Které číslo sledovat při výběru
Nejdřív si ověřte kilowatty v technickém průkazu a porovnejte je se skupinou, kterou máte. Tohle je právní podmínka, ne doporučení.
Pak si spočítejte poměr výkonu k pohotovostní hmotnosti a srovnejte kandidáty mezi sebou. Nakonec se podívejte, při jakých otáčkách motor vydává maximální moment. Pokud tahle hodnota leží kolem poloviny maximálních otáček, stroj bude v běžném provozu ochotný.
Když u konkrétního modelu narazíte na nejasnost, nespoléhejte na inzerát ani na diskuzní fóra. Ověření vám dá autoškola, prodejce značky nebo registr vozidel.
